Populární učebnice, určená především konzervatořím, pedagogickým a kulturně historickým fakultám, a středním školám pedagogického zaměření, ale i gymnáziím nebo lidem, kteří si chtějí udělat základní přehled o vývoji hudby, vychází již potřetí. A to na četné žádosti hudební veřejnosti. O čem to svědčí?

   O tom, že především rozsahem a způsobem zpracování je na našem knižním trhu ojedinělá. Autor se brilantně vyhnul přehuštění textu fakty a metodické roztříštěnosti. Naopak pečlivou pozornost věnoval obsahové i vizuální přehlednosti a důslednému uvádění informací do širších souvislostí jak se společenským vývojem, tak i s dalšími uměleckými odvětvími jednotlivých časových etap. Vychází z toho, že hudba je přirozenou součástí vývoje lidstva. a tímto přístupem se mu podařilo dosáhnout srozumitelnosti a snadné pochopitelnosti textu.

   Knihu doplňuje na padesát černobílých fotografií výtvarných děl charakterizujících jednotlivá období, ke stovce ukázek notových záznamů nejvýznamnějších hudebních děl a přehledný jmenný rejstřík. To všechno jsou důvody, proč je kniha M. Navrátila stále žádaná.

PhDr. Miloš Navrátil, CSc., muzikolog a pedagog. Po zkoušce ve státním kursu pro přípravu pracujících na vysoké škole v Houšťce (1952) absolvoval abiturentský kurs na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1952-53) a pak tamtéž studoval hudební vědu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity (1953-58). Doktorát (PhDr.) získal na Univerzitě Palackého v Olomouci (1969), externím aspirantem byl na katedře estetiky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (u Jaroslava Volka 1965-71). Prakticky po celý svůj život působil v Ostravě jako učitel dějin hudby a estetiky na konzervatoři (1960-2000), později (1990-93) souběžně jako odborný asistent Pedagogické fakulty Univerzity v Ostravě; zde se 1993 habilitoval a učil do 2003. Od podzimu téhoš roku přednáší základní kurs dějin hudby na katedře muzikologie Filozofické fakulty UP v Olomouci.

   Jako pedagog dějin hudby, který připravil i vynikající příručkové publikace o evropských dějinách hudby a hudbě 20. století, si získal velký respekt a uznání. Na konzervatoři i pedagogické fakultě prosazoval výuku zaměřenou na živou zkušenost s hudbou, nikoli na biflování dat. Za čtyřicet let pedagogické praxe vychoval přes dva tisíce studentů v oblasti dějin hudby a estetiky - většinou působí jako učitelé dějin hudby a profesionální hudebníci.

Ukázka z knihy + obsah: